Jak jsem byla na Festivalu Fantazie...

Jak už jsem se tady na blogu zmiňovala, nejsem vůbec spontánní člověk. nesnáším náhlá rozhodnutí a akce a k riskování mám přímo odpor. Přesto se mi jednou za čas něco pohne v hlavě, tak nějak mi tak klikne a já provedu něco, na co bych za normálních okolností ani nepomyslela. Moc často to ale nebývá...
Tentokrát mi kliklo v hlavě, když jsem se vrátila z školního výletu v Chrovatsku. Byla jsem děsně unavená, spálená, zakrvácená (no, částečně) a jediné, po čem jsem toužila byla teplá koupel a postel. Jet hned příští týden zase někam do pryč? Nemyslitelné! Ale po Chorvatsku, na které jsem se velmi těšila, jsem byla trochu rozpačitá. Zažila jsem tam sice pár fajn věcí a špatné to vyloženě nebylo, navíc jsem si jako trofej přinesla úžasné superman tričko, přesto ve mě některé události zanechávaly stopu hořkosti.
Pak jsem si vybavila Tinčino lanaření, abych s ní jela na Festival Fantazie a řekla si: "Fuck it. Slyšim dobře, autobus tam jede bez přestupů a já si vážně potřebuju mluvit s někym, kdo se ke mě nebude chovat jako k idiotovi."
A jak jsem si řekla, tak jsem udělala.

Když jsem pak v pátek seděla v palmičkové autobuse vedle Tinky a Rillanon, přičemž jsme na nádraží potkali dalších pár jihočechů, co směřovali na FF, ještě jsem tomu tak trochu nemohla uvěřit. A to už jsme frčeli směr Chotěboř...
No, co bych vám povídala. Bylo to boží. Bylo to ultimátně dokonale naprosto boží a tak moc úžasný, že nějak nedokážu popsat slovy, jaký to přesně bylo. Tak ale pokusím se....


Když autobus dorazil do Chotěboře, vyplivnul nás na jakémsi improvizovaném nádraží, protože jak jsme zjistili, celá Chotěboř byla naprosto rozkopaná. Za žáru slunce jsme do kopce tahali těžké kufry, až jsme se konečně dostali k recepci. Bylo tam překvapivě málo lidí, i když já jsem čekala asi čtvrt hodiny, protože jsem nebyla přihlášená do určitého data (přihlásila jsem se až dva dny předtím) a předem mnou stálo pár lidiček, kterým organizátoři museli všechno říkat dvakrát. Nakonec jsem však triumfálně uzmula vstupenku a i se mi podařilo dostat se do pokoje s Tinkou a Rill, i když jsme se museli přesunout o patro výš.
Ubytování bylo ok. Spali jsme ve školních třídách na vojenských lůžkách s prastarým povlečením a pochybnou matrací, která byla ovšem celkem pohodlná. Sprchy byly sice věčně obsazené (pokud jste se tedy netrhli z nějaké přednášky a nešli se mýt v nějakou divnou dobu) a plné vody, na druhou stranu, voda byla vždy teplá. (což na akcích podobného typu moc často nebývá)

Po prozkoumání areálu, kdy mi Tinka ukázala, kde co najdu (a já si ještě pátý den pletla, jak se která budova jmenuje, way to go) jsme konečně začali s přednáškami, filmy, soutěžemi a kecáním s ostatními účastníky...
Zpočátku jsem se cítila poněkud nejistá, hlavně jak se budou přednášející tvářit na můj mikrofon a podobně, ale nakonec vše klaplo a ke konci už si mě většina z nich pamatovala a brali si ode mě přístroj automaticky. :)
Jaké byly nejlepší přednášky? Úžasná byla určitě potterlinie, která hrála hlavně na mojí nostalgickou strunu. Ranní snídaně s videi mi vždy dodala dobrou náladu a když jsem si vyrobila vlastní hůlku, radovala jsem se jako malá. A když jsem pak úspěšně absolvovala NKÚ, dokonce s V z lektvarů, umírala jsem nadšením. I když to bylo možná taky proto, že mi vysvědčení předala Tonksová. Tedy, Natalia Tena, která mě ještě navíc objala. :)
V potterlinii jsme s Tinkou také úspěšně vytvořili pěkného sádrového Brumbála, se kterým jsme posléze vyhráli soutěž, jej! No a nezapomenutelné byly také přednášky od Tess. I když na některé bych raději zapomněla, třeba na FaCe ThE StRaNgE. Chudák Hiei, to si nezasloužil...
Skvělý byl také Comicscon, kde jsem se dozvěděla plno zajímavých věcí hlavně o Marvel vesmíru ( o kterém mám méně infa než o DC, do kterého jsem momentálně začtená), o chystaných filmech a úžasná byla taky přednáška o cameích Stana Leeho. V pátek jdeme s Tinkou na spider-mana, tak schválně, kde tam bude. Také jsem se zúčastnila kvízu, který byl těžký jako prase (měla jsem 23 z 50 možných), ale získala jsem v něm jedno vydání Garfielda. Díky moc, Porty. :)
Také jsem se umístila třetí v soutěži kreslení rage komiksů, kde jsem ztvárnila svou příhodu s toastem a kečupem. (aka jak se mi povedlo dát si kečup na toast s nutellou a jablky)
Trochu mě zklamal Nightcon, protože přednášky o mém oblíbeném Supernaturalu nebyly příliš oslnivé. (a v soutěži Poznej záporáka jsme se s Tinkou taky moc nepředvedli :D )
Na druhou stranu přednášky o Sherlockovi byly super a kvůli nim jsem u babičky strávila oběd tím, že jsem se začetla do knížek.
Byla jsem i na pár vážných přednáškách, třeba na psychologickémn testu temperamentu (nejsem ani výrazný introvert, ani extrovert, ale něco zajímavého mi tam vyšlo :) ) a na přednášce o znakovém jazyce.  Také jsem se zúčastnila čtení nejnovější Zeměplochy panem Kantůrkem.
Překvapivě jsem nebyla ani na jedné přednášce o anime a manze a neviděla jsem ani jeden film - respektive na jeden jsme s Tinkou šli, ale nakonec se nepromítal. Inu, smůla...

Samozřejmě, objevilo se i pár nepříjemností. Kupříkladu bylo strašlivé vedro a pár dní také bouřky. Další vadou na kráse byl pak Minecon. To se ve čtvrtek přivalilo asi pět set malých minecoňáků a jejich popuzených rodičů, kteří v tom největším vedru čekali ve strašné řadě před recepcí. Kvůli této neplánované účasti musel být Minecon (původně v miniaturní místnosti 33) přesunut do velkého sálu, takže jsme s panem Kantůrkem byli narvaní v maličké 33, kde seděla hlava na hlavě i na zemi.
Na druhou stranu, Minecon byl zdrojem mnoha skvělých vtipů (aka Zvládnete to vydláždit do setmění?) a taky zdrojem financí. Něco dobrého nám ti minecoňáci přinesli.

Na FFku jsem taky samozřejmě potkala hromadu skvělých lidí z různých fandomů, se kterými jsme filozofovali nad jahodovou zmrzlinou, pomlouvali minecon, bavili se o filmech, superhrdinech, o HP a jak Rowlingová zvorala sedmý díl, o Temelíně a já nevím o čem ještě.
 Na konci jsem si zašli na Uffolněte se prosím s naším hlavním šéforganizátorem, Vaškem Pravdou, což bylo velmi poučné (a vtipné taky) a já se řídím dle jeho rady - šiřte o FFku informace do světa! Tak já je tedy šířím... :)

A co jsem si z FFka odnesla? Kromě materiálních věcí jako několika úžasných placek, dvojice komiksů Spidermana zakoupených ve fantasy knihkupectví, nějakých vyhraných cen, kouzelné hůlky a podobně jsem si odnesla hlavně krásné vzpomínky a skvělý pocit. Protože není nic úžasnějšího, než když si můžete popovídat s někým, kdo vám rozumí. Kdo nepovažuje za divné, že máte na sobě třičko se supermanem, protože on je oblečený za sitha/daleka/vulkánce/janu eyrovou/indickou tanečnici/cokoliv.
A když nás palmičkový autobus vysadil doma na nádraží, v duchu jsem se rozhodla, že končím s lidmi, co se ke mě chovají jako k nižší bytosti, protože mám takové a makové zájmy a protože se chovám, jak se chovám. Jsem jaká jsem. A víte co? Existuje hromada lidí, kterým to nevadí. Kteří mě mají  rádi takovou, jaká jsem.

Byl to ten nejúžasnější začátek prázdnin, jaký jsem mohla mít. Jsem opravdu ráda, že pro jednou jsem spontánní byla...
Díky moc všem, co jsem tam potkala, co přednášeli i těm co to všechno zorganizovali. Doufám, že se uvidíme i příště.

A hlavně děkuju tobě, Tinko. ;)

vaše Tenny