Star trek: Do temnoty - recenze

Přiznám se vám, že nejsem trekkie. Ale jelikož můj táta je a nadšeně seriál a filmy hltá, něco jsem během času nasála a víceméně se ve star trekovském vesmíru orientuju a viděla jsem aspoň dva díly z každé série.

Ale nový Star Trek film se mi moc líbil a na druhý díl jsme chtěla rozhodně jít, zvlášť když jsem zjistila, že úhlavního záporáka hraje Benedict Cumberbatch.

Takže, jak moc dobrou práci J.J.Abrams odvedl?

Pozn.: Recenze obsahuje mírné spoilery, ale jelikož je to inspirované předchozími ST filmy, zas tak velké spoilery to nejsou.

Tenny je zpět

Všechny zkoušky a maturita konečně za mnou!
Ani nevíte, jak velkej šutr mi spadl ze srdce. Konečně mám klid a volno. :)
Doufejme, že teď si konečně najdu víc času něco postovat... A možná něco přijde brzo, protože jsem v pisatelské ráži.
Muhehe.

Vaše Tenny

Jak jsem byla na dni otevřených dveří na UK

Uzávěrka přihlášek na VŠ už je skoro za rohem (pro případné panikáře - 28.2.) a já jsem si řekla, že by bylo fajn být ohledně toho aspoň trochu aktivní. Některé moje spolužačky už mají nacpané nosy v bichlích o dějinách japonska či lékařských příručkách a já ještě pořád čtu pouze nějaké ty fanficion prokládané (s donucením) povinnou četbou k maturitě.
Ironicky, byla jsem z lidí, co znám, jediná, kdo na den otevřených dveří na Karlovku jel, pokud se tedy někdo neskrýval v té obrovské hromadě lidí stojící na schodech během a před přednáky o psychologii.

Otázka zní: Stálo to za to?
Odpověd je ano.

Původně jsem vám chtěla popisovat celou tu mojí úžasnou odysseu, ale pak mě přemohl náhlý záchvat lenosti, takže jen ve zkratce:

Zásadní postřehy:
- když jsem přijížděla, chtěla jsem se dostat hlavně na Knihovnictví a informační studia a Čeština pro neslyšící byla až druhou volbou. Po návratu mám priority přehozené
- z přednáškového sálu byl nádherný výhled na Pražský hrad, neprve za slunečného rána a podruhé za jemných červánků
- studenti psychologie a amerikanistiky mě děsí... bylo jich tam tolik, že zabírali celé schodiště do prvního patra a tabule vysvětlivek byla v obležení
- ty nejzajímavější přednášky dávají vždycky v děsné časy - první byla od devíti, druhá až od tří
- velmi mě pobavilo, když při prezentaci informačních studií používali přednášejí internet explorer. Asi je to na Karlovce standart, můj bratr ho také plamenně hájí.
- ještě více mě pobavil dívčí záchody, kde byli dveře popsané hláškami podporujícími Sherlocka (I believe in Sherlock, Moriarty was a fake, apod. ) Utvrdilo to mé přesvědčení, že na tuhle školu se chci dostat
- přednášející z češtiny pro neslyšící byla ověšená tolika přístroji k zlepšení poslechu, že připomínala menší vánoční stromeček... A nikdy je nezapomněla předat! (poprvé, co se mi to stalo!)
- při č. pro nes. byl také simultání přepis všeho, co bylo řečeno... Měla jsem pocit, že se rozpláču dojetím.
- také nás při přednášce o č. p. nes. natáčeli.... někde teď lítají internetem moje nemyté vlasy....
- při prezentaci knihovnictví neustále mluvili o nutnosti přečíst odbornou literaturu, ale ani slovem nezmínili, o jaké že knížky by mělo jít (a na jejich internetových stránkách jsou pouze časopisy... Hm.)

Ale hlavně by konečně bylo jasné, do čeho jdu a udělala jsem si pořádnou představu, jak všechno bude vypadat, od zkoušky až po samotné studium.
Pokud se tedy budete v budoucnu rozhodovat, kam sakra jít, den otevřených dveří na výšce navštívit doporučuji.

Tenhle článek měl být původně mnohem víc vtipný, zajímavý a vůbec awesome. Bohužel, nějak mi docházejí síly... asi odešli na dovolenou. Nebo číst slash fanfikce.
Ale na komentáře možná ještě sílu mám, tak kdyžtak piště dotazy. :D

Vaše Tenny

O dovolené a jak se jako obvykle spousta věcí pokazila

Murpyho zákon říká, že to, co se může pokazit, se také pokazí. O dovolených to pak platí dvojnásob, protože z nějakého důvodu mají dovolené tendence se pokazit mnohem častěji, než dny normální, pracovní.

Tento rok byla naše dovolená… Nu, zajímavá. Nehodnotila bych jí pouze negativně, protože určitě přinesla mnoho zajímavých zážitků, ale popravdě, těším se domů strašně.

Jako každý rok jsme se vydali objevovat další část naší milované republiky (u moře už jsem nebyli pěkně dlouho) Již jsme navštívili Krkonoše, Orlické hory, Jizerské hory, Českou Kanadu, Český Les, Jeseníky a Krušné hory a další na řadě bylo České Švýcarsko. Protentokrát jsme si jako místo ubytování zvolili jistý hotel s polopenzí na doporučení známých – obvykle totiž býváme v apartmánech a vaří nám máma. (ž čehož moc nadšená nebývá)

Jak jsem byla na Festivalu Fantazie...

Jak už jsem se tady na blogu zmiňovala, nejsem vůbec spontánní člověk. nesnáším náhlá rozhodnutí a akce a k riskování mám přímo odpor. Přesto se mi jednou za čas něco pohne v hlavě, tak nějak mi tak klikne a já provedu něco, na co bych za normálních okolností ani nepomyslela. Moc často to ale nebývá...
Tentokrát mi kliklo v hlavě, když jsem se vrátila z školního výletu v Chrovatsku. Byla jsem děsně unavená, spálená, zakrvácená (no, částečně) a jediné, po čem jsem toužila byla teplá koupel a postel. Jet hned příští týden zase někam do pryč? Nemyslitelné! Ale po Chorvatsku, na které jsem se velmi těšila, jsem byla trochu rozpačitá. Zažila jsem tam sice pár fajn věcí a špatné to vyloženě nebylo, navíc jsem si jako trofej přinesla úžasné superman tričko, přesto ve mě některé události zanechávaly stopu hořkosti.
Pak jsem si vybavila Tinčino lanaření, abych s ní jela na Festival Fantazie a řekla si: "Fuck it. Slyšim dobře, autobus tam jede bez přestupů a já si vážně potřebuju mluvit s někym, kdo se ke mě nebude chovat jako k idiotovi."
A jak jsem si řekla, tak jsem udělala.

Když jsem pak v pátek seděla v palmičkové autobuse vedle Tinky a Rillanon, přičemž jsme na nádraží potkali dalších pár jihočechů, co směřovali na FF, ještě jsem tomu tak trochu nemohla uvěřit. A to už jsme frčeli směr Chotěboř...
No, co bych vám povídala. Bylo to boží. Bylo to ultimátně dokonale naprosto boží a tak moc úžasný, že nějak nedokážu popsat slovy, jaký to přesně bylo. Tak ale pokusím se....